Tonda Kozák
Dokonalý učitel
Úvod - o našem týmu
Jednoho pošmourného pozdně letního večera asi před třemi lety jsme se sešli: já - Tonda Kozák, Jakub Janega a Oskar Bakeš. Popíjeli jsme il tè verde a probírali zrovna hodně omílané téma státních maturit. Snad se mnou budete souhlasit, když řeknu, že je to bordel. Ale v celém školském systému je bordel. Na školách učí „učitelé“ bez jakékoli odborné aprobace a na druhé straně učí vysokoškolsky vzdělaní kantoři za plat, který by někteří nekvalifikovaní lidé dali jako spropitné v restauraci.
Popíjeli jsme a nadávali a nadávali hodně. Však nemáme rádi takové „odborníky“, kteří sedí v hospodě a nadávají na vládu, kterou si před tím sami zvolili, nebo ještě hůře, kterou svou volební neaktivitou nechali zvolit. Ne! My nechceme jen pomlouvat, my chceme něco změnit, nejlépe celý svět, ale raději začneme od sklepa - není dobré stavět dům od podkroví.
Rozešli jsme se domů s jasným a jednoduchým cílem: přijít na nápad, který by pomohl zlepšit české školství.
Dostat dobrý nápad je ta nejtěžší věc na světě. Lámeme si hlavu, ale nápad nepřichází. Až na jedné schůzi, mezi popíjením il tè verde Oskar prohodil: „Musíme vyfiltrovat špatné učitele a ty dobré správně ohodnotit.“ „No jo,“ Jakub na to, „ale jak to uděláme? Jak poznáme, že tenhle učitel je dobrý a tenhle na houby?“ „Vypočítáme ho!“ zvolal Oskar vítězoslavně, „Sestrojíme rovnici a seznam kritérií a máme to!“ Blahem nad svým nápadem se jen rozplýval až své pití vylil na světle zelený ubrus na nízkém stolku v podniku, ve kterém se odbývaly naše schůze.Z čeho pramenila jeho radost? Domluvili jsme se totiž, že ten, kdo přijde s nápadem, tomu budeme 2 měsíce platit pití. My dva jsme na to ani nepomysleli, ovládla nás euforie. Byl to tak skvělý nápad!
V tomto příběhu je minimálně 20 % pravdivých informací.
Pokud se Vám příběh líbil, můžete mě podpořit a udělat radost svým přátelům tím, že jim o něm řeknete - třeba na Facebooku.