Tonda Kozák

Español
Spolčo Holice

Dokonalý učitel

Jak jsme se radovali z nápadu

V předchozím díle jste se mohli dočíst, jak se dostavil nápad vytvořit vzorec na vypočítání dokonalosti učitele.

Z čeho pramenila jeho radost? Domluvili jsme se totiž, že ten, kdo přijde s nápadem, tomu budeme 2 měsíce platit pití. My dva jsme na to ani nepomysleli, ovládla nás euforie. Byl to tak skvělý nápad! Jakub vyskočil na stůl, začal tancovat a hlasitě vykřikovat různá světácká hesla a Oskar si připíjel na zdraví se všemi aspoň trošku pohlednými slečnami, co měly tu smůlu, že byly v tom samém podniku, jako my. Vždycky k nějaké přišel, sedl si vedle ní, ať tam bylo místo, nebo ne, vzal ji kolem ramen, naklonil se k ní a se slovy: „Slečno, na mé zdraví a na vaše zhubnutí, ji nutil si s ním připít.

Nutno připustit, že zákazníci podniku měli pro mé druhy pochopení, alespoň z počátku. Vedoucí byl náš přítel, byl. Nechal Jakuba tancovat a křičet i po tom, co se ze stolu přesunul na bar. Když však Jakub v záchvatu radosti a posilněn alkoholem začal vystavené lahve s drahým obsahem otevírat a lít na sebe a na něho, chtěl ho pokárat. Jakubovi, který o žádné kázání neměl zájem, přišlo na mysl začít s lahvemi žonglovat. Snad jen velmi nešťastnou náhodou jedna flaška z necvičených rukou vylétla a už se do ní nevrátila. Místo toho zaujala své nové místo v pro nadávku široce otevřených ústech vedoucího. Ten, jelikož mu přišlo líto pěti zubů, které mu láhev přemístila z dásní hluboko do krku, skočil žonglujícímu po krku. Jakub není žádná třasořitka. Vůbec ho útok nezaskočil. Strčil vedoucímu jednu lahev do nosu, druhou do ucha a na tu druhou začal vybubnovávat národní hymnu. Bohužel, vedoucí nebyl ani trochu vlastenec a hudbou vždy opovrhoval. Jako chlapec místo do hodin klavíru či saxofonu chodil do kurzů tance a karate.

Valčíkovým krokem přiskákal k Jakubovi, chvatem, kterým v mládí poslal na zem při zápasech mnoho svých rivalů, ho srazil k zemi. Vytáhl si z nosu láhev, vrazil mu ji do pusy, to samé udělal i s tou, ze které si předtím Jakub udělal buben. Chtěl mu tam strčit i tu třetí, ale rozčilením ji spolkl. Nahradil si to tedy šesti půllitry i s pivem, a takhle vyplněného Jakuba vyhodil na ulici, kde po něm ještě notnou chvíli šlapal. Oskarovi se nevedlo o nic lépe. Slečny ho sice přijímaly s nadšením, ale jejich partneři se tvářili o poznání chladněji. Číše přetekla ve chvíli, kdy alkoholem a vedrem zmámený Oskar si sedl přímo na klín největšímu místnímu kaliči. Ten, protože si ho Oskar spletl se ženou, a proto se k němu choval jako k ostatním slečnám, ho popadl, napohlavkoval mu a vyhodil za právě ze dveří letícím Jakubem.

Já se o nic z toho nezajímal. Nekoukaje vpravo ani vlevo jsem na ubrousek načrtl první verzi vzorce. Když jsem pak na odchodu zakopl o ležícího Oskara, domluvil jsem se s ním i s o pár metrů dále ležícím a úpějícím Jakubem, že hned zítra se sejdeme na další schůzku.

V tomto příběhu je minimálně 0 % pravdivých informací.

Pokud se Vám příběh líbil, můžete mě podpořit a udělat radost svým přátelům tím, že jim o něm řeknete - třeba na Facebooku.